Noc kostelů představí duchovní správce, kteří působili v naší farnosti

Již za necelé dva měsíce, v pátek 28. května 2021, se bude opět konat Noc kostelů, letos ve Vysokém Mýtě již po desáté.

Součástí programu v kostele sv. Vavřince bude připomenutí vysokomýtských duchovních správců, kteří spoluutvářeli dějinný příběh zdejší farnosti a byli jejími průvodci a ochránci. Osu takto pojaté historie vysokomýtské farnosti budou tvořit dobové portréty místních děkanů, doprovázené životními medailonky a řada drobností, které jsou s nimi spojeny – ať již se jedná o rukopisy, tištěné knihy z jejich majetku, liturgické textilie, fotografie a další. Některé z vystavených předmětů budou také na výstavu jen zapůjčeny, proto ji v úplnosti bude možné shlédnout během Noci kostelů a také o následující neděli. Portrétní galerie, představující důležité osobnosti z dějin vysokomýtské farnosti, zůstane vystavena až do konce září roku 2021. 

Chtěli bychom vyzvat vás farníky – pokud vlastníte některé předměty či památky na naše bývalé duchovní správce, zda byste se nám ozvali a mohli event. dané předměty na výstavu v rámci Noci kostelů zapůjčit. Děkujeme za spolupráci.

Fotogalerie z návratu Nanebevzetí Panny Marie na vysokomýtský oltář

Foto: P. Pavel Mistr ©

Restaurovaný obraz se vrátil po roce do kostela sv. Vavřince

Ve čtvrtek 19. listopadu 2020 se vrátil po ročním restaurování obraz „Nanebevzetí Panny Marie“ od Petra Brandla zpět do kostela sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě. Následující den byl obraz šesti lidmi vytažen zpět na oltář, kam dosedl v pravé poledne za vyzvánění zvonů.

Obraz opustil náš kostel 4. listopadu 2019, tj. po 81 letech. Restaurování provedl tým restaurátorů: MgA. Jakub Hamsík, MgA. Jáchym Krejča, akademická malířka Eva Skarolková, kterým děkujeme za jejich kvalitní restaurátorskou práci a rok života, který našemu obrazu věnovali. Obraz byl restaurován díky dotaci z Ministerstva kultury v rámci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón a za přispění města Vysokého Mýta a dárců. Mnohokrát děkujeme.

Vznik obrazu v Sedlci u Kutné Hory

Petr Brandl tento obraz maloval v roce 1728 pro klášter cisterciáků v Sedlci u Kutné Hory. Při výstavbě kostela Nanebevzetí Panny Marie, který vznikl podle projektu architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla, byl do kostela pořízen oltář z dílný Matěje Václava Jäckla s obrazem Petra Brandla. Umělec namaloval tento obraz v těžké životní situaci pronásledovaný množstvím svých věřitelů. Podle starších zpráv, které cituje i pamětní kniha vysokomýtské farnosti dostal za tento obraz 1600 zl. a 24 věder vína (což odpovídalo asi 600 zl navíc). V posledních letech tato částka byla zpochybněna a zdá se, že celková cena byla mnohem vyšší až 4.000 zl.

Obraz představuje v dolní polovině překvapené apoštoly u prázdného hrobu a v horní polovině pak Pannu Marii nesenou anděly do nebes. Na tento výjev navazuje i oltářní architektura, dokončovaná v roce 1734, kdy Pannu Marii v nebesích vítá jak Jan Křtitel, tak Nejsvětější Trojice. Jedná se o jedno z nejlepších Brandlových děl, které autor sám signoval a zdá se, že do tváře apoštola Jana Evangelisty vtiskl své vlastní rysy.

Cesta obrazu do Vysokého Mýta

Po zrušení kláštera byl obraz v roce 1787 zakoupen do Vysokého Mýta za 1.000 zl. a to včetně 20 velkých obrazů apoštolů a dalších drobných předmětů včetně cisterciáckého misálu. Rozebrání a převoz oltáře provedl sochař Alexandr Čiliák ze Žamberka, pravděpodobně však při instalaci musel poněkud zmenšit.

Při opravách kostela na konci 19. století byly pokusy oltář natrvalo odstranit. Proto byl rozebrán a provizorně uložen na několika místech, např. ve vojenských konírnách na Litomyšlském předměstí a na půdě dívčí školy. Místní děkan Antonín Svatoš a kaplan P. Jemelka se velmi intenzivně usilovali o návrat oltáře do Sedlce a prosazovali vytvoření nejprve mnohem menšího oltáře zasvěceného sv. Vavřinci (dnes v boční lodi kostela). Posléze usilovali o to ponechat pouze svatostánek a mensu, jak ukazuje fotografie z roku 1905. Takto pojatý oltář neměl zakrývat barevná okna presbytáře.

Max Dvořák z Vídeňské centrální komise pro památkovou péči však toto řešení zamítl a přiměl městskou radu, která byla patronem kostela, k opětnému postavení původně sedleckého oltáře i s Brandlovým obrazem. První mše sv. u nově postaveného oltáře byla sloužena 15. října 1911. Od té doby oltářní obraz opustil Vysoké Mýto pouze jednou v roce 1938, kdy byl zapůjčen na výstavu Pražské baroko.

(Text z banneru na Noc kostelů v roce 2017: Mgr. Jana Oppeltová, Ph.D. a Mgr. Věra Slavíková, Ph.D.)

Obraz „Nanebevzetí Panny Marie“ od Petra Brandla se vrací domů

Foto: P. Pavel Mistr
Stěhovat obraz cca 7 m vysoký a 3m široký? není tak jednoduché… Podívejte se na cca jedenáctiminutové video, které shrnuje, jak se vrátil obraz „Nanebevzetí Panny Marie“ od Petra Brandla z roku 1728 po restaurování zpět na oltář do kostela sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě.

 

Na výstavě Víra v umění – umění ve víře najdete spoustu exponátů z Vysokého Mýta

Regionální muzeum v Chrudimi představuje novou výstavu Víra v umění – umění ve víře, kterou můžete navštívit až do 31.1.2021.

Výstava je věnována středověkému výtvarnému umění regionu Chrudimska a jeho okolí. V období 14. století patřila Chrudim k nejvýznamnějším královským městům, v 15. století po husitských válkách se stala také důležitým centrem utrakvistické víry ve východních Čechách. Vzácné oltářní obrazy z kostelů i muzejních sbírek, středověké sochy a uměleckořemeslné práce budou představeny nejen v kontextu náboženského vyznání, ale i jako artefakty dokládající vysokou úroveň výtvarné kultury regionu.

Vysoké Mýto je zde zastoupeno mnoha exponáty. Najdete zde např. v rámci expozice madon Mistra olomouckých madon, který se vyškolil v polské Vratislavi u Jacoba Beinharta a poté se usadil v Olomouci, také Madonu z Vysokého Mýta (tzv. Preclíkovou madonu) zhotovenou kolem roku 1500-1510 z lipového dřeva. Vysokomýtská socha vykazuje silný vliv vratislavského sochařství 1. poloviny 16. století. Produkce Mistra olomouckých madon se poněkud vymyká, přesto lze najít některé shodné znaky v utváření drapérie. Pokud by se jednalo o práci olomoucké dílny, pak vy vysokomýtská madona představovala nejzápadnější importovanou řezbu z tohoto pracoviště.

Všechny řezby z dílny Mistra olomouckých madon spojuje několik shodných formálních znaků, např. zdůrazněné krční svaly, pramen vlasů vyplňující místo mezi ramenem a krkem světic či koleno volné nohy výrazně se rýsující pod draperií šatu nebo pláště. 

Naše farnost zapůjčila pro tuto výstavu také Monstranci z Vysokého Mýta s figurkami apoštolů sv. Petra a Pavla z 15. století. Monstrance jez mosazi, litá, cizelovaná, zlacená, figurky apoštolů jsou novodobé. Další exponáty zapůjčilo Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě. Najdete mezi nimi např. Kasuli z Vysokého Mýta s reliéfní výšivkou Ukřižování, dále svícen, kalich, kadidelnici, fragmenty zvonu sv. Jiří a pečetidlo, vše z přelomu 14. a 15. století.

V Chrudimi můžete shlédnout výstavu o architektu Františkovi Schmoranzovi

Výstavu Architekt a památkář František Schmoranz st. a rod Schmoranzů ze Slatiňan můžete až do 31.1.2021 shlédnout v Regionálním muzeu v Chrudimi. 

František Schmoranz st. (1814-1902) byl významným architektem a památkářem, který se svými pracemi zapsal do dějin české architektury. Ve třiceti letech se stal chrudimským městským architektem a později dokonce konzervátorem Chrudimského kraje. Rekonstrukce starších staveb realizoval v duchu dobového purismu usilujícího o obnovení tzv. čistého slohu a k novostavbám přistupoval skrze romantický historismus. Jeho historizující úpravy sice často neodrážely původní podobu staveb, leckdy ovšem objekty zachránily před úplnou zkázou.

František Schmoranz st. se kromě jiného podílel také na projektu obnovy chrámu sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě o jehož opravě bylo rozhodnuto v roce 1876, kdy purkmistr města Jan Bedřich Tůma pozval „do Vysokého Mýta p. architekta Františka Schmoranze ze Slatiňan u Chrudimi, stavitele krásného gotického kostela sv. Jakuba v Poličce, aby kostel prohlédl, potřebné opravy a přestavby určil, plány a rozpočet učinil.“

Opravy začaly v roce 1876 presbytářem, kde došlo k úpravám střechy, sanktusníkové věžičky, opěrných pilířů i přilehlé sakristie. Dále se pokračovalo na severní straně trojlodí, kde došlo ke stržení některých kleneb kvůli havarijnímu stavu a jejich nahrazení „klenutím v jednoduché gotice, aby se s druhým v lodích srovnávalo“.  Na tyto práce navázala úpravu exteriéru jižní lodi a přestavba celé západní části kostela. Za Schmoranzova vedení byly rovněž položeny základy pro severní věž, ale v roce 1892 byl architekt nucen ze stavby ze zdravotních důvodů odstoupit a předal ji o generaci mladšímu Josefovi Mockerovi.

Na výstavě můžete shlédnout kromě jiného také monstranci manželů Jirečkových z roku 1900, zhotovenou patrně podle návrhu Františka Schmoranze st. zapůjčenou naší farností.

K výstavě byly vydány dvě publikace, více info najdete zde.